“Ṣòkòtò àgbàwọ̀, bi kò ṣoni lẹsẹ á fúnni nítan”: “A borrowed trouser/pant, if it is not too loose on the legs, it is too tight at the thigh”.

Ìwà àti ìṣe ọ̀dọ́ ìgbàlódé, kò fi àṣà àti èdè Yorùbá hàn rárá.

Aṣọ àlòkù ti gbòde, dipò aṣọ ìbílẹ̀.  Ọpọlọpọ aṣọ àgbàwọ̀ yi kò wà fún ara àti lilò ni ilẹ̀ aláwọ̀-dúdú.  Ọ̀dọ́ miran a wọ asọ àti bàtà òtútù ninu ooru.  Ọ̀pọ̀ Olùṣọ́-àgùntàn àti Oníhìnrere, ki wọ́ aṣọ ìbílẹ̀, wọn a di bi ìrẹ̀ pẹ̀lú aṣọ òtútù.

Èdè ẹnu wọn kò jọ Oyinbo, kò jọ Yorùbá nitori àti fi ipá sọ èdè Gẹẹsi.

Òwe Yorùbá ti ó ni “Ṣòkòtò àgbàwọ̀, bi kò ṣoni lẹsẹ á fúnni nítan”.  Bi a bá wo òwe yi, àti tun ṣòkòtò àgbàwọ̀ ṣe lati báni mu, ni ìnáwó púpọ̀ tàbi ki ó má yẹni.  Bi a bá fi òwe yi ṣe akiyesi, aṣọ àlòkù ti wọn kó wọ̀ ìlú npa ọrọ̀ ilẹ̀ wa.  Àwọn ti ó rán-aṣọ àti àwọn ti ó hun aṣọ ìbílẹ̀, ko ri iṣẹ́ ṣe tó nitori aṣọ àlòkù/òkèrè ti àwọn ọdọ kó owó lé .  A lè fi òwe yi bá àwọn ti ó nwọ aṣọ-alaṣọ àti àwọn ti ó fẹ́ gbàgbé èdè wọn nitori èdè Gẹẹsi wi.  Òwe yi tún bá àwọn Òṣèlú ti ó nlo àṣà Òṣè́lú ti òkè-òkun/Ìlú-Oyinbo lai wo bi wọn ti lè tunṣe lati bá ìlú wọn mu. Continue reading

Share Button

Originally posted 2013-09-13 16:33:18. Republished by Blog Post Promoter

Bί a bá ránni ni iṣẹ ẹrú: One sent on a slavish errand (on man’s inhumanity to man)


The Mido Macia Story courtesy of NEWSY reporting from multiple sources and giving a broader view


Yorὺbá nί “Bί a bá ránni nί iṣẹ ẹrú, a fi tọmọ jẹ”.  Ọlọpa tί o yẹ ki o dãbo bo ará àti ẹrú nί ìlú, nhuwa ìkà sί àwọn tί o yẹ ki wọn ṣọ.  Ọlọpa South Africa so ọdọmọkunrin ọmọ ọdún mẹta dinlọgbọn – Mido Gracia, mọ ọk`ọ ọlọpa, wọ larin ìgboro, lu, lẹhin gbogbo eleyi, ju si àtìm`ọle tίtί o fi kú.  Ọlọpa wọnyi hὺ ìwà ìkà yί nίgbangba lai bìkίtà pe aye ti lujára. Eleyi fi “Ìwà ìkà ọmọ enia sί ọmọ enia han”.   Ọlọpa South Africa ṣi àṣẹ ti wọn nί lὸ, wọn rán wọn niṣe ẹrú, wọn o fi tọmọ jẹ.  Sὺnre o Mido Macia.

ENGLISH TRANSLATION

Yoruba proverb says that, “One sent on a slavish errand, should deliver the message with the discretion of an heir”. Continue reading

Share Button

Originally posted 2013-03-02 00:25:30. Republished by Blog Post Promoter

“Bi a bà jẹ̀kọ à dári ji Ewé”: À-lò-tún-lò – “After eating the corn starch meal, forgive the leaf in which it is wrapped” – Recycling

Ewé iran - Organic food wrapping leaves.  Courtesy: @theyorubablog

Ewé iran – Organic food wrapping leaves. Courtesy: @theyorubablog

Ki ariwo à-lò-tún-lò tó gbòde ni aiyé òde òni nipa àti dáàbò bo àyíká ni Yorùbá ti ńlo à-lò-tún-lò pàtàki li lo ewé lati pọ́n oúnjẹ.

Oriṣiriṣi ewé ló wà ni ilẹ̀ Yorùbá ti wọn fi má ńpọ́n oúnjẹ bi: ẹ̀kọ, ọ̀ọ̀lẹ̀/mọ́in-mọ́in, irẹsi sisè (ọ̀fadà), obì àti bẹ̃bẹ lọ.  Ewé iran/ẹ̀kọ ló wọ́pọ lati fi pọ́n ẹ̀kọ, ọ̀ọ̀lẹ̀/mọ́in-mọ́in, iyán, àmàlà, irẹsi sisè àti bẹ̃bẹ lọ.  Ewé obì, ewé ọ̀gẹ̀dẹ̀, ewé kókò, àti àwọn ewé yókù ni iwúlò wọn ni ilé tàbi lóko. Gbogbo ewé wọnyi wúlò fún àyiká ju ọ̀rá ti wọn ńlò lati pọ́n oúnjẹ láyé òde òni. Ewé li lo fún pi pọ́n àwọn oúnjẹ kò léwu rárá bi ọ̀rá igbàlódé.

Yorùbá ni “Bi a bà jẹ̀kọ à dári ji Ewé”.  Òwe yi túmọ̀ si pé, bi a jẹ oúnjẹ inú ewé tán, à ju ewé nù.  Ewé ti a kó sọnù wúlò fún àyiká ju ọ̀rá igbàlódé lọ.  Bi wọn da ewé si ilẹ́, yio da ilẹ́ padà, bi wọn da sinú omi/odò, kò léwu fún ẹja àti ohun ẹlẹmi inú omi/odò, bi  ọ̀rá àti ike igbàlódé ti ó ḿba àyiká jẹ́.  Ẹ ṣe àyẹ̀wò àwòrán lilo ewé lójú iwé yi.

ENGLISH TRANSLATION

Before the recycling campaign began in the recent times, in order to preserve the environment, Yoruba people had been recycling particularly in the use of leaves to wrap or preserve food.  Continue reading

Share Button

Originally posted 2015-06-23 10:15:43. Republished by Blog Post Promoter

A Dúpẹ́ fún Ẹyin Àyànfẹ́ tó Bẹ̀rẹ̀ sí Tẹ̀léwa ní Twitter: Thank You to Our New Twitter Followers

Twitter followers

Twitter followers

Ẹfi ojú sọ́na lọ́sọ̀sẹ̀ fún kíkọ nípa àwọn nkan wọnyi lédè Yorùbá àti ìtum̀ọ lédè Gẹ̀ẹ́sì: Ìmúlò Òwe, Kíkọ Èdè, Ìtàn àti Ìròyìn tí a lè fi kọ́gbọ́n, Ẹgbẹ́ àti Oúnjẹ Yorùbá ni ìlú London, New York, Chicago, Orlando àti bẹ̃bẹ lọ.  Ẹ bá wa sowọ́pọ̀ láti ri pé èdè wa kò kú nípa kíkọ àti kíkà èdè Yorùbá lórí ẹ̀rọ ayélujára.

Ẹ ṣé púpọ̀, ilé àti èdè Yorùbà kò ní parun o lágbára Èdùmàrè (Àṣẹ).

ENGLISH TRANSLATION

Watch out weekly for postings on: application of Yoruba Proverbs, posts to help you learn Yoruba, folklore, news that we can learn lessons from, stories about the Yoruba community and food in London, New York, Chicago, Orlando etc.  Join us to ensure that the Yoruba language is not extinct by writing and reading Yoruba on the Internet.

Thanks so much, The Yoruba language will not be destroyed by the power of God and our collective efforts (Amen).

 

Share Button

Originally posted 2013-05-17 02:06:24. Republished by Blog Post Promoter

Tọ́jú Ìwà Rẹ Ọ̀rẹ́ Mi – Ọ̀rọ̀-orin lati Ìwé Olóògbé Olóyè J.F. Ọdúnjọ – My friend, care about your character – a poem by late Chief J.F. Odunjo

Ọ̀rọ̀-orin yi jẹ ikan ninú àwọn àkọ́-sórí ni ilé-ìwé alakọbẹrẹ ni ilẹ̀ Yorùbá ni igbà ti ile-iwe àpapọ̀ yè koro.  Ṣùgbọ́n ni ayé òde òni, ti gbogbo ilé-ìwé ti kọ èdè abínibí silẹ̀, ọ̀rọ̀-orin ti kò ni ìtumọ̀ ni àṣà àti èdè Yorùbá ni àwọn ọmọ ilé-ìwé ńkà.  Tàbi bawo ni “afárá tó wó lulẹ̀ ni ìlú-ọba” ṣe kan ọmọ ti kò ri iná, omi mímọ́ mu, ọ̀nà gidi, ilé-ìwé ti idaji rẹ ti wó, tàbi ti kò ri afárá ri ni abúlé rẹ̀, ti jẹ́?  A dúpẹ́ lọ́wọ́ àwọn aṣòfin àti Gómìnà ìpínlẹ̀ Èkó ti ó ṣe òfin ki wọn bẹ̀rẹ̀ si kọ́ èdè àti àṣà Yorùbá ni gbogbo ilé-ìwé pátápátá.  A lérò wi pé eleyi yi o jẹ́ ki àwọn olùkọ́ àti ọmọ ilé-ìwé bẹ̀rẹ̀ si kọ́ ọ̀rọ̀-orin tàbi àkọ́-sórí ti ó mú ọgbọ́n dáni.  Ẹ ṣe àyẹ̀wò ki kọ àti ki kà  ọ̀rọ̀-orin yi.

Tọ́jú ìwà rẹ, ọ̀rẹ́ mi;
Ọlá a má ṣi lọ n’ilé ẹni’
Ẹwà a si ma ṣi l’ára ènìà

Olówó òní ńd’olòṣì b’ó d’ọ̀la
Òkun l’ọlá; òkun n’igbi ọrọ̀
Gbogbo wọn ló ńṣí lọ n’ilé ẹni;
Ṣùgbọ́n ìwà̀ ni mbá ni dé sare’e
Owó kò jẹ́ nkan fún ni,
Ìwà l’ẹwà ọmọ ènìà.

Bi o lówó bi o kò n’íwà ńkọ́?
Tani jẹ f’inú tán ẹ bá ṣ’ohun rere?
Tàbi ki o jẹ́ obìnrin rọ̀gbọ̀dọ́;
Ti o bá jìnà s’ìwà ti ẹ̀dá ńfẹ́,
Tani jẹ́ fẹ́ ọ s’ílé bi aya?
Tàbi ki o jẹ oníjìbìtì ènìà;
Bi o tilẹ̀ mọ ìwé àmọ̀dájú,
Tani jẹ́ gbé’ṣé ajé fún ọ ṣe?

Tọ́jú ìwà rẹ, ọ̀rẹ́ mi,
Ìwà kò sí, ẹ̀kọ́ dègbé;
Gbogbo ayé ni ‘nfẹ́ ‘ni t’ó jẹ́ rere.

ENGLISH TRANSLATION Continue reading

Share Button

Originally posted 2018-08-10 02:12:55. Republished by Blog Post Promoter

Bi mo ṣe lo Ìsimi Àjíǹde tó kọjá – How I spent the last Easter Holiday

Ìsimi ọdún Àjíǹde tó kọjá dùn púpọ̀ nitori mo lọ lo ìsimi náà pẹ̀lú ẹ̀gbọ́n Bàbá mi àti ẹbí rẹ ni ilú Èkó.

Èkó jinà si ilú mi nitori a pẹ́ púpọ̀ ninú ọkọ̀ elérò ti àwọn òbí mi fi mi si ni idikọ̀ ni Ìkàrẹ́-Àkókó ni ipinlẹ̀ Ondó.  Lára ilú ti mo ri ni ọ̀nà ni Ọ̀wọ̀, Àkúrẹ́, Ilé-Ifẹ̀ àti Ìbàdàn.  A dúró lati ra àkàrà ni ìyànà Iléṣà.  Ẹ̀gbọ́n Bàbá mi àti ìyàwó rẹ̀ wa pàdé mi ni idikọ̀ ni Ọjọta ni Èkó lati gbémi dé ilé wọn.

Èkó tóbi púpọ̀, ilé gogoro pọ̀, ọkọ̀ oriṣiriṣi náà pọ̀ rẹpẹtẹ ju ti ilú mi lọ.  Ilé ẹ̀gbọ́n Bàbá mi tóbi púpọ̀.  Wọ́n fún èmi nikan ni yàrá.  Yàrá mi dára púpọ̀, ó ni ilé-ìwẹ̀ àti ilé-ìgbẹ́ ti rẹ̀ lọ́tọ̀.

Ojojúmọ́ ni ẹ̀gbọ́n bàbá mi àti ìyàwó rẹ̀ ngbé mi jade lọ si oriṣiriṣi ibi ni Èkó.  Ni ọjọ́ Ẹtì (Jimọ) Olóyin wọ́n gbé mi lọ si ilé-ìjọ́sìn, ẹsin ọjọ náà fa ìrònú nitori wọn ṣe eré bi wọn ṣe kan Jésù mọ́gi, ṣùgbọ́n ni ọjọ́ Aj̀íǹde, èrò ti ó múra dáradára pọ̀ ni ilé-ìjọsìn, ẹ̀sìn dùn gidigidi.  Mo wọ̀ lára aṣọ tuntun ti ìyàwó ẹ̀gbọ́n Bàbá mi rà fún mi fún ọdún Àjíǹde.  Lati ilé-ìjọ́sìn ọmọdé, àwa ọmọdé jó wọ ilé-ìjọ́sìn  àwọn àgbàlagbà.  Wọn fún gbogbo wa ni oúnjẹ (ìrẹsì àti itan adìyẹ ti ó tóbi) lẹhin isin.  Ni ọjọ́ Ajé, ọjọ́ keji Àjíǹde, a lọ si etí òkun lati lọ gba afẹ́fẹ́.  Ẹ̀rù omi nlá náà bà mi lakọkọ, ṣùgbọ́n nitori èrò àti àwọn ọmọdé pọ̀ léti òkun, nkò bẹ̀rù mọ.  A jẹ oriṣiriṣi oúnjẹ, a jó, mo si tún gun ẹsin leti òkun.

Lẹhin ọ̀sẹ̀ meji ti ilé-iwé ti fẹ́ wọlé, ẹ̀gbọ́n Bàbá mi àti ìyàwó rẹ̀ gbé mi padà lọ si idikọ̀ lati padà si ilú mi pẹ̀lú ẹ̀bún oriṣiriṣi lati fún ará ile.  Inú mi bàjẹ́, kò wù mi lati padà, mo ké nitori mo gbádùn Èkó gidigidi.

ENGLISH TRANSLATION

I really had a nice time during the last Easter/Spring holiday because I spent the holiday with my paternal uncle (my father’s older brother) and his family in Lagos. Continue reading

Share Button

Originally posted 2018-06-15 19:28:13. Republished by Blog Post Promoter

“Ọ̀rẹ́ dani kò tó pọ́n, abínibí/ẹbi a má dani” – “It is not worth dwelling on a friend’s disappointment or deceit, as such do occur from siblings/family members”.

Kò si ibi ti ẹ̀tàn  tàbi ká dani kò ti lè wá.  Ẹni ti ó bá ni iwà burúkú bi: ojúkòkòrò, ìlara àti ìmọ-tara-ẹni nikan, lè dani tàbi tan-nijẹ. Ọmọ lè tan bàbá tàbi ìyá, ìyá tàbi bàbá lè tan ọmọ, ọkọ lè da aya, ọmọ-ìyá tàbi ẹbi ẹni lè tan ni jẹ, tàbi dani, ṣùgbọ́n ọ̀pọ̀ ìgbà, èniyàn ki reti irú iwà yi lati ọ̀dọ̀ ọ̀rẹ́.  Nitori ifi ọkàn tàn si ọ̀rẹ́, ìbànújẹ́ tàbi ẹ̀dùn ọkàn gidi ni fún èniyàn ti ọ̀rẹ́ bá da tàbi tàn jẹ.

Ọ̀rọ̀ Yorùbá sọ pé, “Ọ̀rẹ́ dani kò tó pọ́n, abínibí/ẹbi a má dani”.  Òwe yi fihàn pé kò si ẹni ti kò lè dani tàbi tan ni jẹ, nitori “Àgbẹ́kẹ̀lé enia, asán ló jẹ́”.  A lè fi òwe yi ṣe ìtùnú fún ẹni ti irònú bá nitori ọ̀rẹ́ da a, tàbi ti ó sọ ohun ribiribi nù nitori ẹ̀tàn ọ̀rẹ́.

ENGLISH TRANSLATION

Disappointment or deception can come from anyone or anywhere.  Anyone with bad character such as: Greed, envy and selfishness, can disappoint or deceive others.  Disappointment or deceit could come from children to parents, mother or father to children, husband to wife or vice versa, or from siblings or family members, but most times, people never expected such from friends.  As a result of placing great confidence in a friend, it often causes sorrow or depression for people that are disappointed or deceived.

According to the Yoruba adage that said “It is not worth dwelling on a friend’s disappointment or deceit, as such do occur from siblings/family members”. This proverb showed that anyone could disappoint or deceive because “Trust/confidence in people is vanity”.   The adage can be used to console or comfort those that are depressed as a result of friend’s disappointment or those who have incurred losses as a result of a friend’s deceit.

Share Button

Originally posted 2014-10-28 19:45:27. Republished by Blog Post Promoter

Àjàpá sọ Ẹlẹ́dẹ̀ di ọ̀bùn – “Alágbára má mèrò; baba ọ̀le; Ọgbọ́n ju agbára” – The Tortoise turned the Pig to the filthy one – One who has strength but is thoughtless is the father figure of laziness –wisdom is mightier than strength

Ọ̀rọ̀ Yorùbá ni “Àlébù ki ṣe ẹ̀gàn tàbi agọ̀; ṣùgbọ́n, ẹ̀gàn àti agọ̀ ni fún ẹni ti ojú rẹ fọ́ si àlébù ara rẹ”.  Irú ẹni bẹ̃, kò lè ri àtúnṣe tàbi sọ àlèbú yi di ohun ini.  Ninú ìtàn bi Àjàpá ti sọ Ẹlẹ́dẹ̀ di ọ̀bùn ti a mọ̀ si titi di oni, Àjàpá jẹ́ ẹranko ti kò lè yára rin tàbi ni agbára iṣẹ́ àti ṣe lówó, ṣùgbọ́n ó ni ọgbọ́n lati bo àlébù rẹ.

Yorùbá ni “Alágbára má mèrò; baba ọ̀le; Ọgbọ́n ju agbára”.  Àjàpá́ jẹ́ ọlọ́gbọ́n ẹwẹ, nigbati Ẹlẹ́dẹ̀ jẹ́ alágbá̀ra ti kò mèrò.  Kò si ohun ti Àjàpá lè ṣe lai ni idi tàbi ọgbọ́n àrékérekè, nitori eyi, ó sọ ara rẹ di ọ̀rẹ́ Ẹlẹ́dẹ̀ nitori gbogbo ẹranko yoku ti já ọgbọ́n rẹ.  Ẹlẹ́dẹ̀ kò fi ọgbọ́n wá idi irú ọ̀rẹ́ ti Àjàpá jẹ́.  Laipẹ, Àjàpá lọ yá owó lọ́dọ̀ Ẹlẹ́dẹ̀ pẹ̀lu àdéhùn pe ohun yio san owó na padà ni ọjọ́ ti ohun dá.  Ẹlẹ́dẹ̀ rò pé ọ̀rẹ́ ju owó lọ, ó gbà lati yá Àjàpá lówó nitori àdéhùn rẹ.

Nigbati ọjọ ti Àjàpá dá pé, Ẹlẹ́dẹ̀ reti titi ki ó wá san owó ti ó yá, ṣù̀gbọn Àjàpá kò kúrò ni ilé rẹ nitori ó mọ̀ pé ohun kò ni owó́ lati san.  Àjàpá fi ohun pẹ̀lẹ́ ṣe àlàyé pé bi ohun ti fẹ́ ma kó owó lọ fún Ẹlẹ́dẹ̀ ni olè dá ohun lọ́nà, ti wọn gba gbogbo owó lọ.  Inú Ẹlẹ́dẹ̀ kò dùn nitori kò gba iṣẹ̀lẹ̀ yi gbọ́, ṣùgbọ́n ó gba nigbati Àjàpá tún dá ọjọ́ miran lati san owó na.  Bi Ẹlẹ́dẹ̀ ti kúrò ló bá aya rẹ “Yáníbo” dìmọ̀pọ̀ bi ohun kò ti ni san owó padà.  Ó ni bi ọjọ́ bá pé, bi Yáníbo bá ti gbọ́ ìró Ẹlẹ́dẹ̀, kó yi ohun padà, ki ó bẹrẹ si lọ ẹ̀gúsí ni àyà ohun lai dúró bi Ẹlẹ́dẹ̀ bá wọlé bèrè ohun.

Àjàpa ninu ẹrọ̀fọ̀ ti Ẹlẹ́dẹ̀ ju si - The Tortoise thrown by the Pig into the swamp.  Courtesy: @theyorubablog

Àjàpa ninu ẹrọ̀fọ̀ ti Ẹlẹ́dẹ̀ ju si – The Tortoise thrown by the Pig into the swamp. Courtesy: @theyorubablog

Ni ọjọ́ ti Àjàpá dá pé, Ẹlẹ́dẹ̀ dé lati gba owó rẹ, Yáníbo ṣe bi ọkọ rẹ ti wi.  Ẹlẹ́dẹ̀ fi ibinu gbé ọlọ àti ẹ̀gúsí sọnù si ẹrọ̀fọ̀ ti ó wá ni ìtòsí lai mọ̀ pé Àjàpá ni ọlọ yi.  Yáníbo fi igbe ta titi ọkọ rẹ fi wọlé.  Àjàpá yọ ara rẹ̀ kúrò ninú ẹrọ̀fọ̀, ó nu ara rẹ̀, ó ṣe bi ẹni pé ohun kò ri Ẹlẹ́dẹ̀ nigbati ó délé.  Ó bèrè ohun ti ó fa igbe ti Yáníbo ńké.  Yáníbo ṣe àlàyé.

Ẹlẹ́dẹ̀i fi imú tú ẹrọ̀fọ̀ - The Tortoise prout in the swamp.  Courtesy: @theyorubablog

Ẹlẹ́dẹ̀i fi imú tú ẹrọ̀fọ̀ – The Tortoise prout in the swamp. Courtesy: @theyorubablog

 

 

Yorùbá ni “Ọ̀bùn ri ikú ọkọ tìrọ̀ mọ́, ó ni ọjọ́ ti ọkọ ohun ti kú ohun ò wẹ̀”.  Àjàpá ri ohun ṣe àwá-wi, ó sọ fún Ẹlẹ́dẹ̀ pé ọlọ ti ó gbé sọnù ṣe pataki fún idilé àwọn, nitori na ó ni lati wá ọlọ yi jade ki ohun tó lè san owó ti ohun yá.  Ẹlẹ́dẹ̀ wọnú ẹrọ̀fọ̀ lati wá ọlọ idile Àjàpá.  Lati igbà yi ni Ẹlẹ́dẹ̀ ti bẹ̀rẹ̀ si fi imú tú ẹrọ̀fọ̀ titi di ọjọ́ oni.

ENGLISH TRANSLATION Continue reading

Share Button

Originally posted 2014-02-18 23:03:39. Republished by Blog Post Promoter

“Ẹgbẹ́ Iṣu kọ́ ni Ewùrà – Ìfọ́kọrẹ́/Ìkọ́kọrẹ́ àti Ọ̀jọ̀jọ̀ là ńfi Ewùrà ṣe”: Water Yam is no match for the Yam – Water Yam is used for Pottage and Fried Water Yam Fritters

Ewùrà - Water Yam.  Courtesy: @theyorubablog

Ewùrà – Water Yam. Courtesy: @theyorubablog

Ẹbi Iṣu ni Ewùrà ṣùgbọ́n a lè pe Iṣu ni ẹ̀gbọ́n Ewùrà nitori ohun ti a lè fi Iṣu ṣe gbayì laarin gbogbo Yorùbá ju eyi ti a lè fi Ewùrà ṣe.  Ọpọlọpọ Yorùbá fẹran oúnjẹ òkèlè bi iyán àti àmàlà ti o gbayì ni ọpọlọpọ ilẹ̀ Yorùbá.  Ohun miran ti wọn ńfi iṣu ṣe ni: Àsáró, iṣu sisè, iṣu sí-sun, iṣu dín-dín àti àkàrà iṣu.

Oúnjẹ ti ó wọ́po laarin àwọn Ijẹbu ti a ńfi Ewùrà ṣe ni “Ìfọ́kọrẹ́” tàbi bi àwọn ọmọdé ti ma ńpe “Ìkọ́kọrẹ́” ṣùgbọ́n ọ̀pọ̀ Yorùbá na fẹ́ràn Ìfọ́kọrẹ́. A lè jẹ Ìfọ́kọrẹ́ lásá̀n, àwọn miran lè fi jẹ ẹ̀bà.  A tún lè lo Ewùrà lati ṣe “Ọ̀jọ̀jọ̀” (àkàrà iṣu ewùrà).  Ọ̀pọ̀ Ewùrà sisè kò dùn lati jẹ bi iṣu gidi.   Ẹ ṣe àyẹ̀wò bi a ti ńṣe Ìfọ́kọrẹ́/Ìkọ́kọrẹ́ àti Ọ̀jọ̀jọ̀ lójú iwé yi

ENGLISH TRANSLATION Continue reading

Share Button

Originally posted 2014-03-26 00:39:19. Republished by Blog Post Promoter

“Ai jẹun Ológbò kọ́ ni kò jẹ́ kó tó Ajá, bẹni ki ṣe ai jẹun Ajá ni kò jẹ́ kó tó Erin”: Ọdún wọlé dé, ẹ jẹun niwọn – “Lack of food is not the cause of the Cat not being as big as the Dog, also, Dog’s lack of food is not the cause for not being as big as the Elephant”: Festive seasons are here, eat moderately.

Àsè “Ọjọ́ Ọpẹ́” - Thanksgiving buffet table

Àsè “Ọjọ́ Ọpẹ́” – Thanksgiving buffet table

Fún àwọn ti ó wà ni òkè-òkun – America, wọn ni ọjọ́ ti wọn ya si ọ̀tọ̀ gẹ́gẹ́ bi “Ọjọ́ Ọpẹ́”. Oúnjẹ pọ rẹpẹtẹ ni àsikò yi pàtàki ni “Ọjọ́ Ọpẹ́”, Keresimesi àti ọjọ́ ọdún tuntun.  Ọ̀pọ̀ á jẹ àjẹ-bi, á tún dà yókù dànù.

Ni àṣà ibilẹ Yorùbá, ọjọ́ gbogbo ni ọpẹ́ pàtàki fún àwọn Yorùbá ti ó jẹ́ Onigbàgbọ́.  Kò si ọjọ́ ti ilú yà  sọ́tọ̀ fún “Ìdúpẹ́”, ṣùgbọ́n lati idilé si idilé, ọjọ́ ọpẹ́ pọ.  Ki kómọ jade, iṣile, di dé lati àjò láyọ̀, ikórè ni Ìjọ Onigbàgbọ́, ọdún ibilẹ̀ bi Ìjẹṣu àti bẹ́ẹ̀bẹ́ẹ̀ lọ, mú ọpẹ́ àti ọ̀pọ̀ oúnjẹ dáni.

Ọ̀rọ̀ Yorùbá ti ó sọ pé “Ai jẹun Ológbò kọ́ ni kò jẹ́ kó tó Ajá, bẹni ki ṣe ai jẹun ajá ni kò jẹ́ kó tó Erin”. fihàn pé, ki ṣe bi a ti jẹun tó, ni a ṣe nga tó, nitori kò si bi Ológbò ti le jẹun tó, kó tó Ajá, tàbi ki Ajá jẹun titi kó tó Erin.  Oúnjẹ púpọ̀ kò mú ara líle wá, nitori ọ̀pọ̀ àfoògùn-gbin oúnjẹ ayé òde òni lè fa àisàn.

A ki àwọn ti ó nṣe “Ìdúpẹ́” pé wọn kú ọdún o.  A gbà wọn ni iyànjú ki wọn jẹun niwọn nitori ọ̀pọ̀ ló wà ni àgbáyé ti kò ri oúnjẹ lati jẹ.

ENGLISH TRANSLATION

For those living Oversea, in particular the Americans have a day dedicated as “Thanksgiving Day”.  There is usually plenty to eat at this tie especially on “Thanksgiving Day”, Christmas and New Year Day.  Many often eat themselves to a state of discomfort, and also shock the remaining in the bin.

In Yoruba culture, every day is “Thanksgiving”, particularly for the Yoruba Christians.  There is no national dedicated day as “Thanksgiving Day”, but from family to family there are many days of thanksgiving.  Events such as Naming Ceremony, House-warming, safe return from travels, Christian Harvest, traditional festival such as “Yam Eating” etc. all entailed celebration with thanksgiving and plenty of food.

According to Yoruba adage that said “Lack of food is not the cause of the Cat not being as big as the Dog, also, Dog’s lack of food is not the cause for not being as big as the Elephant”.  This shows that it is not the amount of food we eat that will determine our height, because there is no amount feeding will make the cat as big as the dog, or the dog as big as the elephant.  Too much food does not promote healthy living, because nowadays, many of the chemicals in food could cause sickness.

For those celebrating “Thanksgiving”, happy celebration.  People are encouraged to eat moderately because many of the world population have nothing to eat.

Share Button

Originally posted 2014-11-25 10:30:49. Republished by Blog Post Promoter